Září 2010

Nepromarni svou šanci!

28. září 2010 v 0:11 | BigKyuubi |  Povídky
Tak a máme tady další mou napsanou povídku a zase se jedná o jednorázovku :).Musím říct že byla napsána v rychlostním čase a je o něco delší než předchozí povídka ,,Jak jsi mohla?".Takže doufám že se vám všem bude líbit :).Specialně bych ji chtěla věnovat těmhle třem lidem
Dark Eco Doggie,Naruto-chan alias paníček a Denča-chan :)
,,Nepromarni svou šanci!"
Šťastná minulost
je stále dál a dál.Nemůžu jít bez tebe,nedokážu pokračovat v téhle cestě.Naše cesta měla být společná,propojená.Tak proč se rozdělila?Proč to tak muselo dopadnout?Tvá cesta skončila tak rychle.Ale stále citím tvé poslední obětí.Tvé třesoucí a chladné tělo které pomalu opouštělý síly.Měl jsem odejít já ne ty!Tak proč si skočila před můj osud?Proč si tak ukončila svůj vlastní život?Zbraně a smrt mířila na mě!Byl jsem na to připravený.Byl jsem připravený umřít.Ale na tvou krvavou tvář a tělo polité svou vlastní krví jsem nikdy připravený nebyl.Sklamal jsem sám sebe.Sakuro dal jsem ti slib,dal jsem sám sobě tvůj vlastní slib.Který jsem nedokázal splnit.Nezasloužím si tu dám být.Měl jsem odejít.Užírá mě to.Celý se třesu a celým mým tělem probihá tak silná a nesnesitelná bolest.Umírala jsi,umírala jsi v mém náručí.Ale stále jsi se na mě usmívala.Snažil jsem se být pro tebe silný.Nezvládal jsem ale udržet svůj pláč.Nechtěl jsem to vzdát.Tvé oči se přivírali.Nebe plakalo.Stále jsem se tě pokoušel vrátit zpádky.Byla jsi pryč.Nedokázal jsem si to přiznat.Křičel jsem.,,Sakuro-chan prosím,prosím neopouštěj mě!".Vrať se!Vrať se zpádky na zem!Do svého těla!Vrať se ke mně!Kakashi-sensei mi přiložil ruku na rameno.Můj pohled padl na jeho tvář.Nikdy jsem na něm neviděl tak smutné oči,které se po chvíli podívali na mě.Pochopil jsem to,pochopil jsem co mi chtěl jeho pohled
říct.Stuhnul jsem,nemohl jsem přestat chtěl jsem tě přivést zpádky.Kakashi-sensei chytl mé ruce abych s oživovaním přestal. ,,Naruto
přestaň,je po všem".Byl konec.Odešla jsi a má duše umřela.Dlouho jsem v obětí dršel tvé chladné a mrtvé tělo.Nedokázal jsem ho pustit,nedokázal jsem přestat křičet a plakat.Mé slzy dopadávali na tebe.Nedokážu
žít.Nechci už žít.Až se kouknu kamkoliv uvitím
tam tebe a tvou krásnou tvář která se na mě usmívá.Po nocích ve svých nočních murách se mi přehrává ten okamžik,okamžik kdy tvoje duše opustila tělo,ta chvíle kdy jsi mě opustila,ta chvíle kdy skončil můj život.Ať jdu kamkoliv chodím jako tělo bez duše.Nic nedělám jen vzpomínám na to kdy to bylo vše krásné.
,,Sakura-chan chtěl bych ti něco povědět,o slibu který jsem
sobě dal na celý život".
,,Dobře Naruto pověs mi o něm…"
____________________________________________________________________________
Tak moc jsem ti chtěl o něm povědět.Tak moc jsem doufal.Ale teď myslím že je lepší že jsi
ho neslyšela.Nechtěl bych abys umírala s pocitem že jsem tě zase zklamal.
Měla jsi povinosti které ti zadala Babi Tsunade .Musela jsi jít.Ale i tak jsem svůj slib vypustil ze svých úst.Byla jsi pryč věděl jsem že to neuslyšíš ale musel jsem to říct.
,,Sakura-chan mým vlastním životním slibem jsi ty slibuji že tě budu chránit".
Nemůžu se ubránit slzám.Jak hloupé byly má slova.Dal jsem si slib který jsem nedokázal splnit.Nedokázal jsem tě ochránit.Byl jsme tak slabý.Nedokázal jsme ti ani
říct mé city k tobě.Pokaždé jsem byl připravený
a plný odvahy a odhodlaní o tom že ti to prozradím.Ale pak celá odvaha zmizela a já si pověděl ,,Snad příště".Stále jsem myslel že mám spousty času.Že jednou naleznu odvahu povědět ti ty dvě slůvka která vystihují mé city k tobě.Neměl jsem tolik strácet čas.Když jsi umírala v mém naručí,byl jsem odhodlaný ti to povědět.Šepnout ti ty dvě slůvka.V doměnce že ti je nepovím naposled.Že mě neopustíš.Někdo mě předběhl.Zarazil jsme se nedoufal
jsem že by naše pocity byli oboustrané.Bolí to stále více a více.Kdybych nebyl takový a pověděl ti to dříve mohli jsme čas trávit jako zamilovaný pár.Teď mě užirá pocit že jsem tuhle šanci promarnil.Stratil jsem dívku kterou miluji a která milovala mě.Tvá sladká slova mě budou provázet navždy.Doufám že se potkáme. Naše společné hroby u sebe,tentokrát nás nic nerozdělí. ,,Miluju tě,Naruto".Tvá poslední slova.Děkuju ti Sakuro. ,,Taky tě miluju".
!Nepromarni svou šanci!
The end


Sadness and Sorrow

27. září 2010 v 23:54 | BigKyuubi |  Videa

Naru sexi!

27. září 2010 v 23:42 | BigKyuubi |  Naruto

Speciálně pro tebe paníčku :D

NaruKyuu

27. září 2010 v 23:25 | BigKyuubi |  Naruto

První dojem je důležitý :D

27. září 2010 v 23:20 | BigKyuubi |  Shippuuden

Naruto a Sasuke Chibi :)

27. září 2010 v 23:18 | BigKyuubi |  Naruto a Sasuke

Colad-4,5,6

27. září 2010 v 23:06 | BigKyuubi |  Colad-(Doujin NaruHina)
Tak ano konečně další přeložené stránky.Měla jsem je sice už hodně dlouho přeložené ale nak jsem zapoměla je zveřejnit ^_^' Baka BigKyuubi.No nic tak i tak snad si další stránky užijete a snad ne po moc dlouhe době přeložím a zveřejním další :)

Team 7 ♥

25. září 2010 v 23:04 | BigKyuubi |  Videa

Padání vloček

25. září 2010 v 22:23 | BigKyuubi |  Tým 7

Go!

25. září 2010 v 22:21 | BigKyuubi |  Tým 7

Ku předu!

25. září 2010 v 19:25 | BigKyuubi |  Tým 7

Špatný Tobi

25. září 2010 v 19:14 | BigKyuubi |  Srandičky

Kiss :D

25. září 2010 v 19:11 | BigKyuubi |  Tým 7

Nikdy neříkej nikdy :D

25. září 2010 v 19:07 | BigKyuubi |  Srandičky

Jak jsi mohla?

19. září 2010 v 19:20 | BigKyuubi |  Povídky
Po dlouhé době zvěřejnuji nakou svou povídku :). Aneb ano tohle je moje dílo :). Je to taková jednodílná povídka kterou vypraví Naruto :).Doufám že se vám bude líbit a prosila bych o napsaní komentíku děkuju :)
Parring:NaruSaku / SakuSasu

Jak jsi mohla?
Každý zažijeme v životě období kdy ztrátíme někoho na kterém nám velice zaleží.Ať už se snažíme sebe více někdy to prostě nestačí.A my upadáme do temnoty a život pro nás přestává mít cenu.Dáváte vinu sami sobě i přes to když za to nemůžete a sami sebe se ptáte ,,Co jsem udělal špatně?".Miliony otázek a žádné odpovědi.A to i přes to že ona byla ta první která se ptala ,,Co jsem udělala špatně?".Nedokázal jsem odolat,nedokázal jsem si hrát na kluka který ji nepodá pomocnou ruku.I přes veškerou bolest,oběť a ztrátám jsem jí nedokázal říct ne.Naplňovala mě a já ji miloval.Mohu si v hlavě jen tvrdit že tato láska je pryč,ale srdce i přes tu bolest a krvácení jí stále miluje.Ale proč to tak musí být?Proč se to muselo stát?Proč ty sladká slova byla jen lež, a pouhá přetvářka .Nechápu tvé rozhodnutí Sakuro,nechápu to proč si to udělala,nechápu na tobě už vůbec nic.Ale jestli tě toto rozhodnutí učiní šťastnou,tak se ho drž.Ale proč právě mě si po nocích tiše šeptala do ucha ty nádherné slova,slova tak přesvědčivá,nádherná,tvé obětí pro mě bylo spasou.A já naivně věřil že to tak zůstane.Byli jsme spolu tak dlouho.Šťastní,já ano ale teď se bojím pocitu že tvůj usměv byl jen hrou.Pokaždé když jsem se vracel z práce.Tak moc a netrpělivě jsem se těšil jen a jen na tebe.Pokaždé jsem se těšil až tě znovu spatřím zahlednu tvé krásně růžové vlasy a nádherně zelené oči.Až se tvá tvář na mě usměje.A až tě budu moct sladce políbit.Vychutnat si naše vzájemné polibky a také doteky.Ale teď když si vzpomenu na tvůj dotyk,mé tělo pocítí chlad.Ale i přes to mi tvůj dotyk chybí.Nevyznám se ve svých pocitech.To právě kvůli tobě mají zmatek.Znatek tak velký že nejsou schopné se vrátit tak jako předtím.Mé pocity byla tak popletené tak hloupé a naivní.Vždycky jsem tě obdivoval miloval jsem na tobě cokoliv.Děsí mě to že to vše byla jen lež.Byl jsem pro tebe jen pouhou hračkou,utěchou nebo snad nahradou?Tyhle slzy nedokážu udržet.Stíkavají jak vodopád bolesti.Mé srdce se rozpadá na milion kousků,které už nikdo nespraví.Jak jsem to mohl udělat?Sakuro jak jsme to mohli udělat?Děšť padá z nebe jako kapky slzy.Nebe pláče.Pláče nad tím co se stalo.Co jsme to udělali?Co jsem to uděla já?Mám strach.Nevím co se stalo.Nepamatuju si to,ale bojím se toho nejhoršího.Stále i přes ten vydatný déšť který zkapavá z nebe krev která je potříštěná po celém mém těle nepouští.Ruce se mi třesou,a marně si snažím vzpomenout na to co se stalo.Vzpomínám si jen jak toto peklo celé začalo.Stále cítím tu bolest.Jako každý den jsem se vracel z práce a tak moc jsem se těšil až tě zase patřím,obejmu a políbím.Jako každý den jsem čekal na našem místě u lavičky a u krásné rozkvetlé třešně.Pocítil jsem zmatek,strach a celé mé tělo popadl zvláštní pocit.Nepřicházela jsi.Proč?Pokaždé si tady byla první a křičela si na mě že jdu zase pozdě.Ale i přes ten křik si se usmála objala si mě a políbila.Tak proč si tady nebyla?Zvláštní pocit a strach se ve mně stále stupňoval. Čekal jsem,ale stále jsi nepřicházela.Proto jsem se rozhodl že půjdu k sobě,k nám domů.Když jsem tam dorazil doufal jsem že tam budeš,mýlil jsem se.Můj byt byl prázdný.Popadl jsem klíče od vašeho rodiného bytu které si mi darovala.A vydal jsem se co nejrychleji k vám,doufal jsem že tě tam už najdu.Potichu jsem otevíral dveře a vešel jsem dovnitř.Slyšel jsem z tvého pokoje tvůj nádherný krásný smích.To mě uklidnilo.Potichu jsem přišel k dveřím od tvého pokoje.Byli zavřené a proto jsem je chtěl otevřít a překvapit tě.Prudce jsem je z úsměvem otevřel,ale to co jsme spatřil,zkameněl jsem můj usměv mi okamžitě zmizel.Celým tělem mi prošla tak silná bolest že jsem se s těží udržel na nahou.Slzy mi tekly z očí jedna po druhé.Začal jsem se třást a jediné na co jsem se zmohl bylo pouhé jméno:,,S-Sasuke?".

Ino

19. září 2010 v 14:29 | BigKyuubi |  Ino







Hinata Kawaii

19. září 2010 v 14:27 | BigKyuubi |  Hinata

hinata.jpg hinata image by kitty99cat99


Sasuke I love you!

19. září 2010 v 14:23 | BigKyuubi |  Srandičky

Já jsem tvůj otec xD

13. září 2010 v 21:28 | BigKyuubi |  Srandičky

Naruto omalovánky

13. září 2010 v 21:25 | BigKyuubi |  Mix všech